|
|
Náboženství v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů
Formánková, Marie ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Dostál, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem výrazů s náboženským významem v záznamech Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Náboženství se projevuje v soukromě i veřejné sféře, v níž zasahuje i do politického a mezinárodního dění. Jelikož je v různých podobách přítomno i v Organizaci spojených národů, klade si práce za cíl zjistit, zdali se náboženství projevuje i v Radě bezpečnosti a případně v jakých podobách a souvislostech. Dále se snaží nalézt odpověď na otázku, zdali po roce 2001 došlo k dočasnému zvýšení počtu zmínek o náboženství. Diplomová práce kromě odborné literatury vychází z analýzy záznamů jednání Rady bezpečnosti, která se uskutečnila v období let 1996-2006. Byl vytvořen dataset obsahující ¼ jednání za dané období, což znamená 550 záznamů z celkových 1 998. Pomocí analýzy těchto dokumentů se práce zaměřuje nejen na samotný počet náboženských výrazů a jejich podobu, ale i na možné příčiny, které mohou jejich přítomnost ovlivnit. V první řadě se jedná o tematické zaměření jednání RB OSN, se kterým je pracováno jakožto s hlavním faktorem výskytu odkazů na náboženství. Práce se proto snaží zjistit, zdali opravdu představují zásadní roli a v jakých tématech se náboženské aspekty vyskytují nejčastěji. Kromě těchto aspektů se zabývá i složením aktérů účastnících se jednání a jejich...
|
|
|
Rada bezpečnosti OSN a environmentální hrozby
Škop, Martin ; Bruner, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sekturitizací klimatické změny v rámci Rady bezpečnosti OSN. Cílem práce bylo zodpovědět otázku jakým způsobem stálí členové Rady sekuritizují či desekuritizují klimatické hrozby, případně co je pro jejich řečový akt typické. Vyhodnocení probíhalo na základě obsahové analýzy, která kódovala všechna stanoviska stálých členů Rady proběhnuvší v obecné diskuzi o klimatické změně a jejich bezpečnostních implikacích. Práce tak poskytuje přehled konkrétních prvků naplňující sekuritizační krok a mimořádná opatření jakož i dalších prvků, které jsou pro aktéry typické. Tyto skutečnosti práce porovnává s předpoklady vyplývající z teorie sekuritizace Kodaňské školy a interpretuje jejich soulad či rozpor s nimi. Dále je užíván i koncept tzv. "klimatizace," který umožnuje odlišnou, leckdy užitečnější perspektivu k danému tématu. Z hlediska tohoto konceptu bylo potvrzeno, že pro mnohé aktéry jsou typické snahy integrovat klimatické politiky a cíle do různých bezpečnostních sfér jako jsou například mise OSN, rozvojová politika či politika prevence konfliktů. Obsahová analýza ke všem výše uvedeným závěrům umožnuje poskytnout soubor důkazů, který je přílohou předkládané práce, společně s frekvenčními tabulkami, které doplňují text.
|
|
|
Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995
Lalić, Jan ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Neochota mezinárodního společenství zapojit se do bosenské občanské války v letech 1992- 1995 vojenskou intervencí, vytvořila z mise United Nations Protection Force (UNPROFOR) náhražku rozhodné akce. Absence jakékoliv naděje na dohledné příměří, které by mohly mírové jednotky svojí přítomností podporovat, vedla v první fázi války k vytvoření ryze humanitárního mandátu pro jednotky OSN. Ty měly ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistit chod sarajevského letiště pro humanitární účely a postarat se o bezpečnost UNHCR a jeho konvojů s humanitární pomocí. Práce "Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995" se zabývá právě problematikou implementace tohoto čistě humanitárního mandátu. Pomocí deskriptivní analýzy nejdříve vysvětlí motivy, které vedly mezinárodní společenství k nasazení lehce vyzbrojených mírových jednotek s netypickým mandátem do oblasti, která se ukáže být naprosto nevhodnou pro působení mírových sil. Následně prozkoumá samotný průběh implementace a problémy, se kterými se jednotky OSN potýkaly. Cílem práce je dokázat, že mise UNPROFOR nebyla absolutním selháním, za jaké je pokládána, avšak prokáže se neadekvátnost jejího nasazení v daném prostředí a budou představeny příčiny neúspěchů.
|
|
| |
|
|
The legal nature and research of resolutions of the UN Security Council under Chapter VII of the UN Charter
Vneková, Monika ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Rada bezpečnosti OSN nesie podľa Charty OSN primárnu zodpovednosť za udržiavanie medzinárodného mieru a bezpečnosti. K naplňovaniu tohoto cieľa jej slúži právomoc prijímať záväzné rezolúcie podľa kapitoly VII Charty. S ohľadom na charakter situácií, na ktoré rezolúcie reagujú, vzbudzuje tento právny inštrument častokrát mnoho emócií hlavne medzi laickou verejnosťou. Čo však o rezolúciách prijímaných podľa kapitoly VII Charty hovorí právo? Aká je právna povaha a význam rezolúcií podľa kapitoly VII na poli medzinárodného práva verejného? Predkladaná práca prináša rozbor rezolúcií Rady bezpečnosti podľa kapitoly VII Charty, ponúka návrh akejsi definície rezolúcie podľa kapitoly VII a analyzuje zvláštne prípady rezolúcií, v ktorých sa Rada bezpečnosti správala skôr ako kvázi- súdny či kvázi-legislatívny orgán. Pomocou rozboru obsahových limitov právomocí Rady bezpečnosti sa práca snaží potvrdiť, že záväznosť rezolúcií ako aj povinnosť členských štátov prijať a vykonať ich majú svoje hranice a že aj napriek zvláštnej úlohe, ktorú Rada bezpečnosti na medzinárodnom poli zohráva, nemôžu mať jej rezolúcie podľa kapitoly VII neobmedzený obsah. Predovšetkým, nesmú byť v rozpore s normami medzinárodného práva verejného kvality ius cogens, ďalej, nesmú odporovať cieľom a zásadám samotnej OSN vyjadreným v jej...
|
|
|
Význam Rady bezpečnosti OSN a právní závaznost rezolucí při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti
Urbanová, Petra ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
- Význam Rady bezpečnosti OSN a právní závaznost rezolucí při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti Tato práce pojednává o historii předcházející vzniku, a o samotném vzniku OSN a Rady bezpečnosti, na který navazuje kapitola věnující se stálým a nestálým členům Rady s podkapitolou týkající se reformních návrhů z hlediska jejího složení. Podrobně jsou zde rozebrány funkce a pravomoci Rady bezpečnosti, obsahující také pasáž týkající se období ochromení činnosti Rady. V kapitole o způsobu usnášení Rady je věnována pozornost jak zásadní problematice rozlišení otázek procedurálních a neprocedurálních, tak institutu veta. Závěrečná kapitola se věnuje rozhodnutím Rady bezpečnosti se zaměřením na rezoluce a jejich právní závaznost.
|
|
| |
|
|
The role of the UN Security Council in front of the ICC
Mihai, Vlad ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
The relationship betweeen the International Criminal Court and the United Nations Security Council holds important value because, as a people, we are striving for a change towards a universal justice system, rather than a nationalistic conflictual one. To assess the progress, a closer look is necessary at the issue at hand. If the ICC does not have a nation to support it, in order to serve as a deterrent, it does need a powerful organization behind it: the UNSC, or the interplay between the SC, ICC and the "executive body" of the international community. However, their relationship is convoluted in controversy, since it is believed to serve as a tool for the major powers when they see fit, thus deligitimizing its credibility as an overarching judicial organization meant to resolve inter-state conflicts, and punish those who commit the most heinous crimes, regardless of their nationality. The findings of this research will show that more factors weigh in, and, even though the UNSC does hold a tight grip and has the power to influence the proceedings before the ICC, there is a clear positive trajectory for the International Criminal Justice System; the author of the research believes it will only get better. Keywords International Criminal Court; UNSC; Rome Statute; International Criminal Law Range...
|
|
|
Reforma Rady bezpečnosti OSN prostřednictvím rozšíření jejích členů
Kuchařová, Aneta ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Reforma Rady bezpečnosti OSN prostřednictvím rozšíření jejích členů Abstrakt Diplomová práce s názvem Reforma Rady bezpečnosti OSN prostřednictvím rozšíření jejích členů se zaměřuje na téma, které je v mezinárodním společenství diskutováno již po několik desetiletí. Rada bezpečnosti je orgánem OSN, který od počátku vzniku organizace nese zodpovědnost za udržení míru a bezpečnosti ve světě. K plnění tohoto úkolu byla obdařena několika význačnými pravomocemi, z nichž nejvýznamnější a zároveň nejkontroverznější je právo veta, jež má schopnost zablokovat jakoukoliv rezoluci. Struktura Rady bezpečnosti byla ustanovena po konci druhé světové války a kromě reformy v roce 1963 se od té doby nezměnila. Tento fakt komplikuje řádné fungování Rady bezpečnosti v dnešním světě, jenž se od roku 1945 naopak rapidně proměnil, a zároveň kvůli nedostatečnému zastoupení členů OSN snižuje její legitimitu. Organizaci zakládalo 51 států, nicméně mezitím se členství zvýšilo téměř čtyřikrát a dnes se do OSN řadí již 193 zemí. V současné době se proto objevuje několik reformních skupin, které chtějí dosáhnout různých pokroků různými cestami. Ve většině z nich však vždy figuruje právě snaha o navýšení počtu členů Rady bezpečnosti, ať už těch stálých či nestálých. Mezi tři hlavní se řadí skupina G4, Uniting for Consensus a Africká...
|
|
|
Význam Rady bezpečnosti OSN a právní závaznost rezolucí při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti
Urbanová, Petra ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
- Význam Rady bezpečnosti OSN a právní závaznost rezolucí při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti Tato práce pojednává o historii předcházející vzniku, a o samotném vzniku OSN a Rady bezpečnosti, na který navazuje kapitola věnující se stálým a nestálým členům Rady s podkapitolou týkající se reformních návrhů z hlediska jejího složení. Podrobně jsou zde rozebrány funkce a pravomoci Rady bezpečnosti, obsahující také pasáž týkající se období ochromení činnosti Rady. V kapitole o způsobu usnášení Rady je věnována pozornost jak zásadní problematice rozlišení otázek procedurálních a neprocedurálních, tak institutu veta. Závěrečná kapitola se věnuje rozhodnutím Rady bezpečnosti se zaměřením na rezoluce a jejich právní závaznost.
|
host ::
RSS.